Bestiář | Tianmo

Přestože Sféra nebeských démonů je před všelijakými magickými potvorami chráněná, totéž se nedá říct o Sféře víry a naděje, kde se zlé síly proplétají mezi lidmi, kteří mnohdy nemají prostředky se s nimi vypořádat. Je tedy na obyvatelích Tianma tyto věci řešit – a proto je záhodno se s nimi a možnými nástrahami co nejdříve seznámit.

Bestiář se bude v průběhu hry doplňovat, prozatím však není zveřejněno vše – po čase bude mít vše svůj důvod…

B A I Z E

Černá kočka, kterou s patřičnou dávkou osobní smůly najdete u cesty a necháte se jí zlákat z trasy, není ničím jiným, než bludným démonem s nevinnou tváří a jasnýma zelenýma očima, které ve tmě neonově problikávají.

Kdysi dávno byly Bai Ze poslové bohů, kteří vás vyvedli neomylně z temných míst – a je to právě tato povídačka, co dodnes donutí lidi je následovat v domněnce, že se jim

snaží pomoci. Opak však je pravdou, protože Bai Ze vás zavede hluboko do lesů, z nichž už nenajdete cestu zpátky – a bude vás následovat po celou dobu, kdy budete bloudit, dokud nakonec nebudete příliš slabí a podlehnete buďto únavě, anebo hladu a žízni.

Pohlcuje životní sílu sých obětí a živí se především na jejich strachu a nejistotě – uchopí ho a znásobí tak, aby byla oběť hrůzou bez sebe, což je pro ni učiněná hostina. Starší, silnější Bai Ze, které mají na svém kontě již desítky úmrtí, se naučily splynout s lidmi tak, že na sebe berou podobu mladých žen s havraními vlasy a zelenýma očima s úzkými, kočičími zorničkami. Zbožňují hon na svou oběť – čím více se nešťastník brání, tím větší je jejich požitek z následného lovu.

B A K U

Vypráví se, že Baku je stvoření ze zbytků ostatních zvířat – a při pohledu na chlupatou existenci s kopyty a hlavou slona je velmi snadné tomu uvěřit.

Je o pouhé velikosti psa, proto by ho mnozí nazvali snad i roztomilým, ale... nenechte se mýlit. Jde o ducha, který se živí nočními můrami a záští – a lne k lidem, kteří mají na někoho pifku, aby poté mohl skrze jejich sny

proskočit do mysli jejich nepřátel a způsobit jim ve snech pořádnou paseku. Lze si ho uplatit obětinou k tomu, aby někomu vlezl do snů cíleně, ale s tím, že má tendence ukazovat lidem jejich nejhorší strachy a noční můry, není zrovna ideálním řešením pro jakékoli konflikty.

Dva najdete i v Tianmu, jmenují se Fu a Xu. Oba mají útočiště v chrámu Quinia, s nímž spolupracují tak, že kradou noční můry lidem, kteří se jimi příliš dlouho trápí – za obětinu od samotného Dračího syna, jak jinak. Najdete je obvykle pospávat ve zdejší svatyni, anebo se vyhřívat ve slunenčích paprscích před ním. Mimo sny jde vlastně o přátelská, ospalá stvoření, která ocení, když se k nim skloníte na krátké či delší podrbání.

F E N G H U A N G

Snad každý je seznámen s příběhem ohnivého ptáka, který jednou za čas shoří, aby potom znovu povstal ze svého vlastního popela. Fenghuang je prapůvodním zdrojem tohoto mýtu. Jde o ohnivého ptáka podobného volavce, jehož tvůrcem není nikdo jiný, než Druhý syn, Chiwen.

Fenghuang je stvoření vznětlivé, nestálé a urážlivé –

mnozí by řekli, že se v tomto až nápadně podobá svému pánu. Pokud ho naštvete, nepočítejte s tím, že s tím jen tak odejdete – má totiž obdivuhodně dobrou paměť, především pak na obličeje a na křivdy. Je schopen si na vás pamatovat věci hezkých pár let, než si vybere svou malou pomstu.

Rozumí lidské řeči a sám je schopen ze sebe sem tam vydat pár krátkých, srozumitelných slov – za předpokladu, že umíte čínsky, samozřejmě. Důvod je prostý – měl být poslem mezi Chiwenem a jeho bratry, případně Sférou víry a naděje. To, že se z původního zamýšleného posla vyklubal pták, který by se možná raději dramaticky upálil na místě, než plnil služby poštovního holuba... to už se tak nějak stalo.

Náš Fenghuang je jediný svého druhu a obvykle ho najdete posedávat ve svatyni Chiwenova chrámu či lurkovat kolem Velké dračí síně v čase večeře v naději, že mu někdo hodí jeho oblíbenou laskominu – šťavnaté a sladké plody liči. Ale považte se mu z nich předtím nevydloubnout jadérko!

G U I H U N

Pokud mluvíme o Guihun, velice jednoduše řečeno máme na mysli duchy. Jde o duše zemřelých, kteří po smrti nenalezli klid a zůstali bloudit ve Sféře víry a naděje, živící se životní energií lidí proto, aby nabývali na síle. Jelikož jde o duše těch, kteří opustili tento svět předčasně a mnohdy dost krutým způsobem, obvykle bývají plní temných sil a zášti vůči lidem.

Vypadají přesně tak, jako ve chvíli, kdy zemřeli. Ošacení, podoba... vše do puntíku sedí. Mocnější z nich dokáží zamaskovat smrtelnou ránu, pokud je na těle viditelná. Co však nikdo z nich nedokáže uhlídat jsou mléčně bílé oči, které vás sledují jako prázdná stránka. Říká se, že oči jsou odrazem života, a ten jejich je dávno pryč.

Živí se životní silou, krví a masem svých obětí, obvykle lidí. Vykonávají často pomstu na svých vrazích, po které však zůstávají připoutaní k lidskému světu a bloudí bezmezně dál, než je uchvátí čisté šílenství. Čím více obětí uchvátili, tím silnější jsou. Mohou vás lovit mnohými způsoby, avšak ve výsledku jim jde jen o vaši duši a vaše tělo – a o jejich schopnost ukojit jejich nikdy nekončící hlad.

H U D O U

Původ démonického, oheň chrlícího psa, který běhá po světě a pohlcuje temné síly, které pak v sobě hromadí, je nejistý. Možná jsou potomky ohnivých démonů, anebo si zkrátka jednoho dne Chiwen řekl, že chce fancy štěňátko, a maličko se to zvrtlo... kdo ví?

Tato rasa byla lidmi mnohdy démonizovaná, avšak to nemůže být častokrát dále od pravdy – pokud Hudou

zdědili vzhled vlkodava, tak k ní dostali povahu zlatého retrívra. Jsou to milá, k drakům přátelská stvoření, která jsou zdivočelá pouze v případě, kdy jim hrozí nějaké nebezpečí nebo je nějak narušeno jejich zdraví. Od lidí si drží odstup spíše proto, že jimi byli v minulosti vyhánění pro své ohnivé schopnosti, avšak žijí vedle nich většinou v míru.

Jeden exemplář této rasy najdete i v samotném Tianmu. Pendluje mezi chrámy Chiwena a Suanniho – zatímco u Chiwena se živí všemi temnými silami, které drak neutopil v lávě, nýbrž mu je nechal k večeři, u Suanniho ho najdeme z trochu méně... pracovních důvodů. Řekněme, že někteří ze stálých obyvatelů chrámu mají tendence si z velkého ohnivého psa dělat tak trochu mazlíčka. Ale kdo je místní Hudou, překřtěn příhodně na Hao Haizi, aby si stěžoval, když je Muchou tak zdatná v tom mu dělat ze života ráj, však?

H U L I J I N G

Jedná se o ducha schopného měnit svou tvář, avšak ve svém základu má vzhled mladé, krásné ženy s liščími znaky. Nenechte se však zmást, přeměna může velice snadno fungovat i na gender – pokud si povšimne toho, že místo ženských křivek spíše vyhledáváte muže, je záležitost vteřin, než se promění v nejkrásnějšího mladíka, jakého jste kdy viděli.

Většinou se jedná o ducha zlovolného, s úmysly uškodit vám – často jen pro to, aby se sám zabavil. Mají velké charisma a jejich nejčastějším způsobem lovu lidí je profláklé, ale i přes to stále spolehlivě fungující svádění.

Mluvíme zde o krapet zákeřnější sestřenici známější japonské kitsune, protože na rozdíl od ní nejde Huli Jing o sílu vaší duše, ale spíše o horkost vašeho masa a krve. Pokud neodoláte jejímu kouzlu a necháte se zlákat do její náruče, počítejte s tím, že sotva jí odhalíte své hrdlo, je to jako nabídka pro ty ostré tesáky, které jí vykukují zpoza rtů. Zbožňují, když má jejich oběť strach, a pokud se jim pokusí utéct, berou to jako zábavnou hru – jejich lov většinou potom nebývá neúspěšný.

To, s jak silnou Huli Jing jste se setkali, poznáte dle počtu jejích chvostů, které nemůže schovat před zraky někoho s krví draka. Číslo se pohybuje od jedné do devíti, přičemž od tří výše už je rozhodně doporučené jí nečelit o samotě, nýbrž alespoň v malé skupině. Pokud někdy narazíte na jedince s osmi či devíti chvosty... otočte se a zmizte dřív, než vám v tom osobně zabrání.

J I N G W E I

Jingwei jsou sporná stvoření. Kdysi dávno se o nich vyprávělo, že jsou reinkarnované střípky někdejší bohyně, která stvořila lidstvo a ukázala mu, jak si stavit přístřešky. Ve skutečnosti jsou Jingwei volavce podobní ptáci, kteří krouží po nebi a ze všech koutů světa odnáší oblázky do moří – ve snaze je zcela zaplnit a vytvořit tak pro lidstvo více prostoru k životu.

Problém tkví v jejich dlouhověkosti, jelikož jde o tvory, kteří jsou v samém základu nesmrtelní – a jejich mysl podléhá dlouhým věkům, které tu již strávili, není tolik odolná vůči dorážejícím temným silám tak, co kdysi. Posedlí nesmrtelní Jingwei umí být velice vážným problémem, od něhož nelze odvrátit zrak.

Důvod je prostý. Zatímco mladí Jingwei jsou přátelští tvorové s elánem do plnění moří oblázky, ti staří se pomalu, ale jistě mění v temné démony, kteří shazují kameny lidem na hlavu v domněnce, že celá jejich snaha s mořem je marná – a řešení je zkrátka redukce těch, jimž měli vystavit novou zemi. Bývají v takovémto stavu agresivní a neváhají se vrhnout ani na někoho Dračí krve – proto, leč vám jich může být líto sebevíc, je třeba je zastavit dříve, než napáchají více škody. Jde o stav, který se zatím – ani přes urputnou snahu mnohých v minulosti – nikomu nikdy nepodařilo zvrátit.

L U N G

Nejde o nikoho jiného, než o nám známé potomky Devíti draků, avšak v jiné podobě, než jakou ji známe od obvyklé Dračí krve. Lung jsou rasou, která vznikla spojením draka a jiného ducha či démona – dračí krev zde je tou dominantní a tak dává za vznik stvoření, které je navždy uvězněné v dračí podobě bez schopnosti na sebe vzít jakoukoli další.

Lung nemluví lidskou řečí, dorozumívají se mezi sebou i se světem většinou vrčením a různě intonovanými skřeky. Vyhýbají se lidem, jelikož se v nich perou dvě stránky – strana matky, která touží lidem škodit, a strana dračího otce, jenž je zapřísáhlý je chránit. Konflikt v nich vede k tomu, že obývají vrcholky hor v naprosté samotě.

Jsou velmi teritoriální, vznětliví a silní. Pokud je někdo, ke komu chovají zášť, jsou to jejich rodiče, protože jsou přesvědčeni, že jejich život je jedno dlouhé prokletí právě jejich vinou. Naopak velkou úctu chovají ke svým sourozencům a příbuzným z Dračí krve – cítí, že mají v žilách stejnou krev, jen nejsou schopni pochopit rozdíl mezi nimi a jejich proměnlivými sourozenci. Bohové vědí, že pokud jim tohle jednoho dne dojde, nebudete zrovna chtít být v jejich blízkosti…

Q I L I N

Předchůdce toho, co většina světa zná jako jednorožce, jsou Qilin – stvoření, jež je kombinací jelena a draka. Rodí se jako mírumilovná stvoření a jsou těmi, kdo donáší duše hrdě zemřelých potomků draků k Tiché bráně. Dokáží proskakovat mezi sférami, jak se jim zrovna zlíbí, a mají volný přístup do Tianma i do světa lidí – v obou sférách je lze často najít vysoko v horách či odpočívající na březích klidných jezer.

Jsou to hrdí tvorové, kteří preferují klid a neholdují násilí, ale umí se bránit, když jde do tuhého. V Tianmu často působí jako průvodci a sem tam doprovází i do Sféry víry a naděje – obzvláště potom pro snazší možnost úniku při nebezpečnějších výpravách.

Legendy vypráví, že mnozí se pokusili si Qilin osedlat. Takový čin silně nedoporučujeme z jediného důvodu – speciálně Qilin v Tianmu na sebe umí brát lidskou podobu. Nestojíte o to, abyste se pokusili se na něm projet jen proto, aby se vám v příští chvíli proměnil pod rukama a začal vám nadávat. V lidské podobě je na oko od lidí odlišuje jen jediná věc, a to paroží, které jim vykukuje z vlasů.

Q I A N L I M A

Pokud ve volné přírodě narazíte na koně, který se volně popásá na travinách a na zádech má složený pár velkých křídel... prostě se otočte a pokuste se nepozorovaně zmizet. Protože ve vteřině, kdy vás Qianlima spatří, je už dost možno po vás.

Mohutný okřídlený kůň působí zprvu kouzelně, přátelsky. Láká vás, abyste se na něm svezli.

Jenomže sotva se přiblížíte, zašklebí se na vás a ukáže vám smrtící tesáky, které zvládnou projet masem bez sebemenší námahy. Je rychlejší než byste si dokázali představit, a to jak ve vzduchu, tak na zemi. Jeho kopyta jsou jak ukována z nejtvrdší oceli a sotva jejich dunění zazní ve vaší přítomnosti, jste ztraceni. A pokud budete utíkat, dožene vás – miluje lov.

Samozřejmě jsou tací, co se pokoušeli tohoto tvora zkrotit. Jenomže zkrotit něco, co se v půlce jízdy otočí a ukousne vám nohu, není jen tak. Vypráví se však, že existuje způsob, jak ho ochočit – jenže jde o způsob tak šílený, že ho většina pro jistotu raději zapomněla, aby nedávala naděje těm, kteří byli zřejmě horliví podívat se smrti do tváře.

S H A N X I A O

Pokud procházíte horami, je velká šance, že narazíte na Shanxiaa. Jde o poutního démona, který byl kdysi dávno služebníkem Quinia, než ho omrzelo zdržovat se poblíž Draků a sestoupil do lidského světa, kde se toulá horskými lesy. Poznáte ho jako tuláka s loutnout, který za sebou podezřele táhne jednu nohu – jde jen o napodobeninu, jelikož je démon ve skutečnosti jednonohý.

Jeho loutna má kouzelné účinky, které se vám však nebudou moc líbit, pokud je použije na vás. Roztančí vás – a nepřestanete, dokud nepadnete únavou. Tehdy, na kraji všech sil, démon přestane – to však jen proto, aby vás mohl velice snadno přemoci a následně také pozřít vaši duši i tělo.

Mluví se o něm jako o bludičce, jelikož v lese kolem něj se zjevují desítky lampiónů. Tvář má neustále skrytou za maskou, obvykle liščí nebo kočičí, čímž si ho snadno můžete splést s Bai Ze. Shanxiao je však zákeřnější – pokud vás pozře, vaše duše se stane dalším z jeho lampiónů, čímž vás navždy odsoudí k polovičatému vědomí a sledování, jak vraždí další a další nešťastníky. Vaší jedinou šancí na záchranu je, pokud daného shanxiaa někdo zabije, což uvolní vaši duši a ta může dosáhnout pokoje... pokud si nezvykla na bludnou existenci tak moc, že se zní stane guihun.